10 let jsem žila s koulí na noze

Železná koule se na mé noze objevila v momentě, kdy jsem začala žít s mým partnerem v jedné domácnosti. Samozřejmě byla jen v mé hlavě, přesto mě hodně tížila a omezovala. A ještě k tomu se s časem zvětšovala!

Chci Ti dnes vyprávět, jak jsem k železné kouli na mé noze přišla a hlavně, jak jsem se jí zbavila. Často s sebou totiž životem nevědomě vláčíme zbytečný náklad, který nám bere životní radost a energii.



V roce 2004 jsme s partnerem nastoupili jako doktorandi na TU München a zároveň jsme spolu začali žít v jedné domácnosti. Bylo to přesně v den, kdy ČR vstoupila do Evropské unie, což mi přišlo symbolické.

Nový život s partnerem, nové zaměstnání, cizí země … hodně změn najednou. Pracovali jsme na stejném institutu, takže v praxi náš každodenní život vypadal tak, že jsme spolu jeli ráno do práce, obědvali jsme spolu, jeli spolu z práce a večery i víkendy jsme trávili spolu. Až po několika měsících jsme se zapojili do místních sportovních klubů, našli nové přátele a trávili volný čas i odděleně.

Já jsem byla do té doby zvyklá být hodně sama - bydlela jsem na vysokoškolských kolejích na jednolůžáku, ve škole jsem trávila hodně času sama v laboratoři - a tohle byl šok. Pořád tam zbýval ještě nějaký čas o samotě v laboratoři, ale jinak jsem měla pocit, že jsem přišla o svou svobodu a nezávislost.

Vybavuji si jednu scénu, kdy jsem vstala v šest ráno, jako každý den, a před odchodem z bytu jsem jen koukla do ložnice a řekla partnerovi, že už jdu. Díval se na mě nechápavě s otázkou, proč jsem ho nevzbudila dřív, že by rád jel se mnou. Jenže já jsem ho nevzbudila schválně, protože jsem chtěla jet taky jednou sama. Připadal mi v té chvíli jako malý ukřivděný chlapeček, kterého maminka nechce vzít s sebou.

Vnímala jsem ho jako kouli u nohy, která mě omezuje. Tenhle pocit se ještě zintenzivnil v momentě, kdy mě požádal, abych se stala jeho ženou. Naše představy o budoucnosti, společné rodině, bydlení v domku blízko přírody se shodovaly … ale v momentě, kdy se to mělo začít naplňovat, se mi z podvědomí vynořila má omezující přesvědčení typu “co dělá a nedělá správná manželka”, “co dobrá žena musí dělat” … a já jsem měla tušení ještě větší nesvobody. Nicméně, pochyby jsem zahnala, prstýnek přijala a stala se jeho ženou :-).



Po několika letech přišly děti. A s mateřstvím se v mé hlavě hlavě opět aktivovala představa železné koule. Tentokrát byla představa velmi jasná, skoro až hmatatelná. Viděla jsem se, jak stojím v kuchyni, na noze železnou kouli a jsem doslova otrokem domácnosti a dětí. Můj muž si přál mít děti tři a já jsem měla pocit, že se koule na mé noze s každým dítětem zvětšuje. Ufff.

Když bylo dceři 4 roky a synovi rok a pár měsíců, dospěla jsem do bodu, kdy jsem byla vyčerpaná, děti často nemocné, já taky a každou chvíli jsem se kvůli něčemu rozčilovala. Moje koule na noze už byla nesnesitelná. Rozhodla jsem se, že s tím musím něco udělat.

Nejvíc energie mi bral vztah s dcerou. Už od početí jsem vnímala, že mi s ní chybí napojení a z toho plynula spousta náročných situací. Prakticky to vypadalo tak, že odmítala vše, co šlo ode mě. Nechtěla jíst, spát, oblékat se, mýt se … všechno byl boj a obě dvě jsme z toho byly unavené. Došlo mi, že jí nepřijímám a proto ona nepřijímá to, co jde ode mě směrem k ní. Bylo mi jasné, že sama s tím nehnu.

Objednala jsem se na kineziologii, abych odblokovala to, co stojí mezi mnou a dcerou. Paní terapeutka se mě na úvod zeptala, co mě nejvíc trápí. Začala jsem jí popisovat můj pocit s koulí na noze. Svalovým testem zjistila, že tento pocit vznikl v prenatálu. Pak mě vedla k tomu, abych zavřela oči a představila si, že jsem u maminky v bříšku.

Okamžitě jsem uviděla mou železnou kouli s řetězem, jen měla podobu placenty s pupeční šňůrou! Byla jsem hodně překvapená. To je ono! Já chci rychle ven z břicha, ale ta šňůra je moc krátká a omezuje mě! Paní terapeutka mi poradila, abych šňůru prodloužila a narodila se tak, jak by se mi to líbilo. Tím byla vzpomínka opravena a jako mávnutím kouzelného proutku zmizel můj pocit, že mě omezuje koule na noze. Zajímavé je, že ve skutečnosti jsem se narodila velmi rychle a bez komplikací. Celý porod trval 1,5 h od začátku kontrakcí. Zřejmě ani to nebylo tehdy pro mě dost rychle.

Při odchodu jsme se s paní terapeutkou domluvily, že bych měla přijít ještě jednou, abych vyřešila vztah s dcerou, kvůli kterému jsem původně přišla. Další sezení už ale nebylo potřeba. Dcera od té doby žádný odpor nekladla. Sama jsem ještě pracovala na jejím přijetí. Přesvědčovala jsem sebe sama, že ona je mé zlatíčko a moje nejmilejší princeznička. I když jsem tomu zpočátku nevěřila, tak to fungovalo a časem mezi námi vzniklo nádherné pouto plné lásky a vzájemného obdivu.

Jedno z největších poučení v tomto příběhu pro mě bylo, že ač jsem měla pocit, že manžel mě omezuje a že on po mě chce, abych byla “doma u plotny s houfem dětí”, tak pravda byla jinde. Všechna omezení byla jen v mé hlavě. Ani ta šňůra v břiše zřejmě nebyla tak krátká.

Zamyšlení pro Tebe:

  • Co Ti vadí na Tvém muži?
  • Co Ti Tvůj muž nedává?
  • Čím Tě štve?

Co když Ti jen zrcadlí něco, co máš v sobě nezpracovaného? Všechno si sepiš a pak to zkus otočit. Pokud nevíš, jak na to, tak prostě jen místo jeho jména dosaď svoje:

  • „Vadí mi, že nevidí hodnotu mé práce“ → „Já sama nevidím hodnotu mé práce.“
  • „Nikdy mě nevyslechne.“ → „Já nevyslechnu sebe sama.“
  • „Lže mi.“ → „Lžu sama sobě.“
  • „Štve mě, že se chová jako malé dítě.“ → „Já se chovám jako malé dítě.“

Pokud to pořád ještě nedává smysl, tak mi napiš na zuzana.coaching@gmail.com nebo zavolej na 777 624 568 ;-).


Přidej se ZDARMA do EMAILOVÉHO KLUBU!

Dopřej si dvakrát do měsíce porci kvalitní inspirace a ověřených informací pro vědomý přístup k životu!

TADY je Tvá vstupenka.


Zuzana Dvořáková

Mou vášní je pochopit podstatu. Po studiu přírodních věd jsem se vrhla na studium lidské psychiky. Pochopení toho, co prožívám a proč, mi připadá mnohem přínosnější než vymýšlení metod pro čištění jaderných odpadů (což byl můj obor). ;-)

Vědecký přístup uplatňuji i nyní. Hledám kvalitní informace, snažím se pochopit souvislosti a nově objevené teorie ověřuji na sobě a své rodině.

To, co mi funguje, předávám dál prostřednictvím přednášek, kurzů a individuálních konzultací.

Je pro mě důležitý celostní přístup a respekt k individualitě každé klientky